Marki
An excellent YA mystery with great characters? It's more likely than you think!This was so good. First things first, great and belieavable mystery with layers.Really well done pacing that moves along well but also always keeps some mystery to keep the reader engaged, even when you think it's all over.And now the main reason I love this book - the characters and the writing. The protagonist is likeable, she's nerdy and always on top of her schoolwork, but is not the stereotypical outcast bookworm #notlikeothergirls, she's funny and chatty and has friends that she goes camping with. I also appreciate Pip's dad, who was just so endearing and after reading two books portraying broken and abusive families, reading about Pip's family was refreshing. None of the characters were flat, everyone had their distinct personality and nuances and I appreaciate that. I feel like a quote from Pip sums it up perfectly: And though the story has its monsters, I've found that it is not one that can be so easily cleaved into the good and the bad. In the end, this was a story about people and their different shades of desperation crashing up against each other.Lastly, it was just so well written, some pieces of the dialogue just felt exactly like something I could hear myself or my friends say, like “I know it's not enviromentaly friendly, but I always wanted to put up a murder board.” Plus other lowkey mentions of issues the current youth gives a damn about just made it feel real.I'd definitely recommend this, especially if you liked for example [b:One of Us Is Lying 58679358 One of Us Is Lying (One of Us is Lying, #1) Karen M. McManus https://i.gr-assets.com/images/S/compressed.photo.goodreads.com/books/1632078539l/58679358.SY75.jpg 49825436] (even though I'd say The Good Girl's Guide to Murder is much better O:))Tropes I want to mention: the teacher sleeping with the student, the madwoman in the attic
This story is raw and upsetting and nuanced and I inhaled it almost in one piece.
It's a story about a family disturbed by religious fanaticism but mainly abuse, both emotional and physical, the descriptions of which can be hard to read at times due to the detailed accounts, but it's worth it. The book talks well of the nuances and shifts in the workings of such a family and the people in it are definitely not black and white, we see the horrible people do nice things as well and vica versa which makes it easy to put ourselves into the protagonists shoes.
I've read one other reviewer writing that perhaps Tara should have waited before writing her book as the story she told feels kind of unfinished and more of her way of working through her trauma. I agree, the ending kind of lacks a certain closing quality, But as it's a memoir and not a piece of fiction, that's understandable and the story itself is so strong and vivid and draws you in, that I decided to give it 5 stars nevertheless.
<3
Tuhle knížku jsem chtěla milovat. Ale fakt se mi nelíbí. Oceňuji premisu a rejnočí superschopnost. Tunde a Jocelyn me jako postavy zajímaly. Ale nechápu, co se kniha snažila říct. Nečekala jsem, že kniha s feministickým potenciálem bude plná brutality, gangů a drog a valná většina vyprávění bude prezentovat ženy, které co se korupce mocí týče jdou z nuly na sto. Často jsou mnohem horší než současný reálný patriarchát (pracovní tábory pro muže bez papírů atd.) Hodně mi vadilo množství explicitně násilných scén a detailnich popisu znásilnění. V zobrazení žen bylo vážně málo nuance. Kdyby byla linie o mocichtive ženě jedna v kontrastu s jinými typy postav, bylo by to zajímavé. Dystopicky příběh plný násilí a mysoginickeho tropu “ženy jsou pomstychtivé megery” a důraz na to že moc a síla zkazí přes noc každého (ale ženy víc než muže asi??) byl ale hodně zploštělý a zklamal mě.
Nechápu proč je tahle knížka tak populární.
Plusy: hezká obálka, zajimavej formát, z postav Simone a Karen.
Jinak protagonista a protagonistka jsou naprosto nesnesitelný sebestředný fracci, nezaznamenala jsem jedinej moment kdy by udělali něco kvůli čemu by mě mělo zajímat co s nima bude. Zbytek postav kromě Karen, Simone a Camily byl mdlej a lehko zamenitelnej. Když umřel Teddy už jsem si ani nepamatovala kdo to je. Při odhalení Velkého Plot twistu na konci v podstatě šlo jenom o nějakou dodatečnou informací, ale nepřišlo mi, že by to příběhu dodalo nějakou extra dimenzi. O romantizovani svazku mezi Camillou a Billym za použití tropu “rozumeji si tak hrozně moc že nemusí o ničem komunikovat a už vůbec ne o svých problémech” a “pro některé lidi se vyplatí Trpět” už ani nemluvím.
Tohle je prostě další věc ze série “Marki čte současné populární knihy a je úplně mimo proč je to taková senzace”.
4,5zvláštní kniha, která ale dává smysl a dobře zobrazuje témata, kterými se zaobírá. no a co, že někdo je spoko nemít partnera a jenom pracovat v sámošce. to, že keiko si u sebe doma nechá týpka, o kterým přemýšlí podobně jako o kočce, jenom aby ji okolí (nejlépe zobrazené snachou týpka “do toho mi nic není, ale *nevyžádané organizování života) dalo pokoj je zároveň vtipný a tragický. bonusové body za konec.
Doporučeno lidem, kterým se líbilo Eleanor Oliphant is completely fine
přidávám citaci od autorky: “I wanted to illustrate how odd the people who believe they are ordinary or normal are. They are the so-called normal people, but when you switch the direction of the camera, it is they who appear strange or odd.” velmi relatable pro mě jako někoho komu přijde “najdi si jednoho partnera do konce života, vezměte se a mějte děti a 9 to 5 job” jako to scifi.
Nádherný, pomalý čtení, vykreslené detaily vskutku jako na malbě se zátiším. Rozhodně potěší čtenářstvo holdující found family, zasazení do Florencie minulýho století je krásnej escapismus, naprosto casually queer postavy mě příjemně překvapily. Není to pro každýho, chápu co tím lidi v recenzích myslí když píšou že to je roztahaný, ale pro mě to byla láska, která mě přesvědčila že možná slow paced knížky jsou pro mě.
Naprosto skvělá knížka nadupaná fakty o klimakrizi a proč je sice na místě urgence, nikoliv však “všichni tu umřeme, už se nedá nic dělat” (protože dá). Vždycky jsem si říkala že vzdělávat se ohledně klimatu mě akorát zdeprimuje, ale Michael E. Mann dokázal opak. Technologie máme. Musíme akorát politicky konat.
“I gave birth to one child, a son, but I have thousands of daughters. You are Black and White, Jewish and Muslim, Asian, Spanish-speaking, Native American and Aleut. You are fat and thin and pretty and plain, gay and straight, educated and unlettered, and I am speaking to you all. Here is my offering to you.”
Thank you, Maya Angelou. It is an honour being your daughter.
Tohle je přesně ten typ knihy, o které bych na výšce psala eseje na téma gotických prvků.
Z kina se stává strašidelný hrad a jeho zaměstnanci se stávají dobrovolnými vězni, kteří se vídají jenom mezi sebou a jejich jediným kouzelným zrcadlem do vnějšího světa se stávají filmy, které sledují během směn, před i po nich. Během směn berou drogy nalezené v sálech, barikádují únikové východy pro zábavu a popíjejí alkohol z baru, kde se nedbá na datum trvanlivosti ani hygienické zásady.
V kině se z lidí stávají tvorové utržení ze řetězu, kteří kálí na sedačky, dělají ze sálu i toalet chlívek, případně v záchodových kabinkách užívají nitrožilně drogy jako by se nechumelilo.
Kniha je to divná, občas nechutná a odpudivá, ale mně se neskutečně líbila.
vibes: novodobá gotika (<3), My děti ze stanice zoo, Kafka, noirové filmy
Nádherná kniha, pokud máte rádi Dívka, žena, jiné od Bernardine Evaristo, tohle je knížka pro vás. Má podobnou strukturu, vypráví příběh rodiny během několika generací a dekád, soustředí se na téma identity a rasy. Příběh plyne naprosto skvěle, postavy jsou úžasně vykreslené a nejsou ploché, dává čtenáři prostor sympatizovat i s lidmi, kteří se chovají nepříjemě. Moc mě potěšila nečekaná queer reprezentace - čtenářstvo, pro které je to důležité, potěší, kdo queer postavy nevyhledává si nebude mít důvod stěžovat, že by to tam bylo nějak moc v popředí, protože není. Mně to udělalo vážně radost. Vážně doporučuji ♥
Moje anglistické srdce tuhle knížku miluje. Doporučuju všem, kteří milují klasiky a obzvlášť ztracenou generaci/raný modernismus a chtějí se na tahouny těchto směrů podívat z pohledu osobnosti, která není natolik známá. Plus, spousta queer “postav”, které jsou ale zobrazením reálných queer lidí, což je velmi validující. A také cením doslov autorky, ve kterém dovysvětluje jak moc si dovolila reálie, se kterými pracovala, ohýbat (moc ne :)). <3